O vodě:
.
Tak jsme to jeli očmuchat naostro.
Poslední zářijový výkend prodloužený o svátek sv. Václava jsme s Terezkou vyrazili na průzkum k našim jižním sousedům prohlédnout si "divokou vodu", abychom měli představu, co nás může příští rok čekat...
Vyjeli jsme na zájezd "Poslední podzimní rafting" s cestovkou Klíč do Rakouska a Slovinska na řeky Möll, Soča a Isel.
Přes trochu rozpačitý odjezd (půlhodinové zpoždění bez omluvy a nepřesné určení místa odjezdu) jsme se po noční jízdě autobusem ocitli brzy ráno v rakouském vodáckém kempu na řece Möll. Tam nás přivítala trochu pošmourné ráno, ale za to s výhledem na zasněžené vrcholky hor!
Möll byl chladný, avšak velmi příjemný. Okolní příroda byla opravdu krásná. Rychlejší a divočejší spodek jsme si dali hned dvakrát. Rychlost řeky byla velmi příjemným překvapením. Doposavadní zkušenosti z českých "líných" řek, zvláště pak po letošním fiasku na Sázavě, ve mně už zanechával stopu znechucení, ale Möll to všechno doslova spláchl.
Soča, alespoň mě, dost překvapila svou malebností a zároveň i divokostí, zvláště ve své spodní části. Vše začalo další den šplháním autobusem do průsmyku a hraničního přechodu mezi Itálií a Slovinskem, který se jmenoval Prdel. Julské Alpy se ukázaly jako romantika sama... Soča měla nadstav (až skoro kritický)a pěkně nám to na raftech svištělo. Na závěr nás čekalo pár soutěsek, které jsme si všichni náležitě vychutnali. Byla to opravdu paráda.
Třetí den nás čekal opět přejezd autobusem, tentokrát na rakouský Isel. Tady byl překvapivě naopak vody nedostatek, ale plně to vyvážilo krásné počasí, záplava sluníčka a pohodová nálada všech. Na závěr jsme si trochu zablbli na jezu - snažili jsme si potopit rafty, což se částečně dařilo a já si spálil nos.
.
Další fotky, mimo jiné také od posádky našeho raftu, za jejichž zaslání jim tímto děkuji, jsou umístěny v této GALERII.
